O blogu

Chci formou archivovatelného psaného textu dokumentovat myšlenky. Pozorovat je jak rostou a jak se přetváří. Chci pokládat otázky, kterým je odpovědí proces hledání jediné správné odpovědi, přičemž nic takového samozřejmě neexistuje. Je jen cesta a fata morgána na obzoru. Ohlížím se teď v tomto čase zpět a vidím všechny zatáčky a křižovatky, které kdy ta která úvaha podnikla. A když vidím tu cestu, chci si vést cestopis. Tu a tam se zastavit a zaznamenat onu myšlenku v aktuální podobě. Ano, je to docela paradox, asi něco jako snažit se vyfotit pohyb. Takže byť nikdy nebude záznam věrohodným obrazem mé hlavy a ve své fundamentální podstatě bude vždy špatný, doufám, že v širším měřítku poskytne trochu náhled do dění za oponou.

Zaměřuji se zde na témata, která vyvolávají reakci – jsou nepříjemná, dráždí, vzbuzují kontroverzi. Právě ta je tak důležitá při pátrání po podstatě. Probuzení emocí nikdy není prvoplánové, je to jakýsi symbol, že problém pálí, turistická značka značící správnou cestu. Že je něco omotáno páskou „zákaz vstupu“ a už při přiblížení bijí zvony na poplach. A od toho jsou ty emoce. Chrání vnitřní integritu, byť před námi schovávají poznání. Bude potřeba popustit vodítko mysli a oprostit se od reality. Opustit myšlení, pro které je měnou užitečnost a rozpoutat anarchistickou revoluci.

Nutno ještě dodat – pro ty, kteří to ještě nepochopili – že zdejší blog je nutně silně narcistický. Bez této nálepky není možné se obejít, při brodění se vlastní hlavou

Reklamy